Stránka je zatím veřejným konceptem. Chcete-li, můžete dole do komentáře pod stránkou napsat a poslat připomínky, které doplní nebo upřesní uvedenou historii společenství. Za případnou iniciativu velmi děkujeme.

Založení společenství

Modlitební setkání v Kryptě začala na podzim 2008. Setkání vznikala iniciativou Terezky Huspekové a Elišky Křehlíkové, konvertitek, pokřtěných u Salvátora P. Tomášem Halíkem. Obě později nastoupily řeholní dráhu.

Salvátorská farnost, známá velkým počtem různých aktivit, do té doby nenabízela modlitební společenství. Terezka připravovala moderovaná setkání, kde se účastníci mohli aktivně, a nebo jen v  tichosti účastnit meditace, čtení Písma a sdílení. S Eliškou (a posléze s několika přáteli) se dělily o náplň setkání a s láskou přijímaly všechny příchozí. Z jejich úsilí se tak zrodilo modlitební společenství, na němž se obě podílely a nesly je na modlitbách.

Náplň setkání

Setkání se konala každou středu v Kryptě u Salvátora. Program se střídal podle toho, která měla na starosti přípravu. Eliška obvykle vedla ignaciánskou meditaci Lectio divina a Terezka modlitbu s písněmi a čtením Písma podle komunity Taizé.

Každé setkání mělo jinou atmosféru. Účastnilo se jich někdy méně a někdy až 25 lidí. Někteří byli dokonce díky Štěpánovi Baldinskému a jeho sestře Janě až ze Šumavy. Prostor Krypty byl zcela plný. Účastníci klečeli na boso na dekách, natočeni obvykle směrem ke kratší čelní stěně, kde byl na zemi obrázek nebo kříž a svíce. Texty ke čtení měli vytištěné na papírech. Na závěr setkání se také rozdával jako „bonus“ příležitostný text nebo obrázek s nějakým citátem z Písma. Po setkání ještě účastníci podle svých možností zůstali v prostoře Krypty na neformálním posezení u čaje a sušenek, které někdo donesl.

Vedení společenství

Eliška a Terezka musely být vedením společenství velmi vytížené a srdce je táhlo na duchovní cestu. Eliška asi po roce odešla do postulátu do nového Trapistického Kláštera Naší Paní nad Vltavou v Poličanech a Terezka k sestrám svaté Hedviky (Siostry Świętej Jadwigi Królowej Służebnice Chrystusa Obecnego) do Krakova. Příprava a vedení společenství se tak stávalo týmovou záležitostí, na které se v průběhu let podíleli např. Pavel Svačina (kytara), Jozef Matějička, Zdeněk Knobloch, Štěpán Baldinský, Zbyněk (nekatolík), Martin Hlouch, Lukáš Peterka, Zita Purkrtová, Petr a Adéla Muchovi, Pavel Šilhavý, Magda Kudelásková, Dana Gaurová, Michal Šandera, Julie Čiháková a další. Každý z těch, kteří působili v roli animátorů, dával setkáním osobitý náboj.

Od začátku byla Krypta společenstvím organizovaným „zdola“ několika nadšenci, kteří se starali o organizaci, připravovali texty, vedli modlitbu a doprovázeli zpěvem a hrou na kytaru. Společenství bylo otevřené pro všechny zájemce, stejně jako salvátorská komunita. Počítalo se i s cizojazyčnými hosty, a tak hlavní texty na blogu společenství byly psané česky i anglicky.

Zápasy a překonávání překážek

Otevřenost společenství přinesla úžasné chvíle při společných modlitbách a setkáních, ale bylo také nezbytné chránit společenství před rušivými negativními vlivy, které podkopávaly ducha otevřenosti, nebo nezapadaly do rámce sdílené modlitby.

Aspoň jednou za rok bylo nutné provést reflexi uplynulých setkání, klást si otázky o dalším směřování společenství, řešit personální otázky týmu, kriticky probírat stávající formy a organizaci společenství, dávat dohromady nápady a návrhy k případným změnám, postavit se nějak k problémům, které vznikaly, vypořádat se s překážkami, které se objevily. Byly to překážky organizační, věcné, osobní, vztahové i obecně lidské povahy.

Setkali se tedy na neutrální půdě ti, kteří ve společenství tvořili tým. Většinou se jednalo o pobyt na nějakém místě s duchovním zázemím, kde bylo možné si fyzicky odpočinout, načerpat síly a v klidu všechno probrat. Tím se posilovalo sepětí týmu. Bylo těžké pak zabránit rozdělení společenství na ty, kteří připravují program a znají se, a na ty, kteří ke společenství nemají tolik osobních vazeb, protože třeba nechodí často.

Program Taizé

Během doby se program ustálil na modlitbě podobné Taizé. Byla záměrně zvolena tato jednoduchá, ekumenická forma modliteb s písněmi a se čtením z Písma s ohledem otevřenost společenství pro příchozí z různých církví.

Další aktivity

Díky tomu, že na setkání navazovala chvíle společného rozhovoru u čaje, vznikly brzy náměty na další akce, pořádané buď nějakou třetí stranou, nebo jako akce společenství. Tyto akce se ve farnosti nijak formálně neohlašovaly, pouze na setkáních se o nich mohli účastníci Krypty dovědět. Nepovažovaly se již za službu společenství směrem ven, ale spíše zpestřovaly život ve společenství.

Byly to např.: návštěvy u trapistek v Poličanech, zejména u příležitosti Eliščiných slibů, silvestry nebo vánoční setkání v bytech nebo u sestřiček, poutě do Hájku u Prahy, do Skoků, pobyty u komunity Blahoslavenství v Dolanech, výlety do přírody a další.

V době postní se také místo jednoho setkání před velikonocemi koná tradiční křížová cesta na Petříně, na kterou jsou zvání lidé z farnosti.